Předposledním březnovým týdnem jsme se doslova pročetli. Děti mají ke knížkám velice pozitivní vztah, často si je sami z naší knihovny půjčují a prohlíží.
Především Kryštof je v tomto směru velmi zapálený a několikrát denně za námi chodí s dotazy – co je tohle, co tu píší a co to znamená 🙂
Děti si také donesly svoje knížky z domova a musím všechny pochválit, jak hezky si knížky mezi sebou půjčovaly a “konzultovaly” jejich obsah.
Připomínali jsme si, jak se s knihami zachází, aby nám dlouho vydrželi v pěkném stavu a stejně tak jsme si povídali i o fotografiích.
S těmi jsme si užili spoustu legrace, děti se navzájem poznávaly a smály se tomu, jak byli kamarádi maličcí 🙂
Svoje osobní knížky, které si děti tento týden vyrobily, některé jsou již na nástěnce, v příštím týdnu doděláme a děti si je odnesou domů.
Že jsou knížky z papíru, který je ze dřeva, už vaše děti vědí. Abychom nezůstali jen u povídání, zkusili jsme si papír sami vyrobit.
Menší vzorek papíru najdete také na nástěnce. Tvarem připomíná velikonoční vajíčko 🙂
Opět jsme hodně cvičili, malovali a také pekli. Tentokrát jsme se na Toníkovo přání pustili do dortu, na poprvé pro jistotu nepečeného 🙂
Děti se u činností střídaly a myslím, že výsledek byl výborný, alespoň co se rychlosti konzumace týká.
Venku jsme měli štěstí na parádní počasí. Děti opět jezdily na odrážedlech, krmily zvířátka, hrály si na farmáře, nebo dováděly na místním hřišti.
Z námětových her měla úspěch hra na knihkupectví a tradiční hru na rodinu děti posunuly nápadem věšení prádla na šňůru. Ani netuší, jak senzačně si při manipulaci s kolíčky potrénují jemnou motoriku 🙂
Mám velkou radost, jak pěkné vztahy mezi sebou děti mají, vnímají jeden druhého.
Zarinka se Zojou se vyloženě pasovaly do rolí ochránkyň všech a Toník nás dojal větou – já bych si přál vykouzlit tady hodně Olivek, třeba pět 🙂
PS: Ještě jednou děkujeme mamince Samíka Švestáka, mamince a babičce Kryštofa a paní místostarostce za četbu dětem při poledním odpočinku!
Krásný zbytek víkendu přeji
Leona Minaříková
